Výstava obrazů legendárního českého malíře Jiřího Načeradského v Galerii Francouzského institutu na Slovensku připomene vazby tohoto umělce s Francií i se Slovenskem a představí přibližně 50 děl umělce zapůjčených výhradně ze sbírek slovenských sběratelů. Většina z nich bude mít nejen slovenskou, ale také česko-slovenskou výstavní premiéru.
Výstava je organizována Francouzským institutem na Slovensku ve spolupráci s Petrem Machem a Jakubem Prokešem, českým a slovenským kurátorem výstavy, a s Českým centrem Bratislava. Záštitu nad akcí převzali excelence Pascal Le Deunff, velvyslanec Francie na Slovensku, a Rudolf Jindrák, velvyslanec Česka na Slovensku. Hlavním partnerem výstavy je Komerční Banka.
Výstava obrazů Jiřího Načeradského ze slovenských soukromých sbírek je výraznou připomínkou pozice, kterou dílo této legendy české malby druhé poloviny 20. století a začátku nového tisíciletí získalo mezi milovníky a znalci umění na Slovensku.
Francouzský institut může být překvapivým organizátorem výstavy českého malíře na Slovensku pouze do té doby, než si připomeneme, že po příchodu vojsk Varšavské smlouvy do Prahy v srpnu 1968 byla právě Francie zemí, ve které Načeradský s kolegy výtvarníky Rudolfem Němcem a Jiřím Sopkem hledali azyl.
Načeradský tam ve městech Caen a Paříž strávil celkem 16 měsíců. Potkal tam ženu svého života, se kterou se první den po návratu do vlasti oženil. Když se mu následně podařilo v roce 1970 získat tříměsíční stipendium v Paříži, odcestoval a snažil se zajistit i příchod manželky a novorozené dcery Kláry za ním. Protože mu to však režim nedovolil, po třech měsících se vrátil domů a Francii mohl znovu navštívit až po Listopadové revoluci v roce 1989. Od té doby cestoval do Francie každý rok. Do jeho milované země se vdala i jeho dcera Klára, které jako novorozenci tehdejší vrchnost tuto zemi odepřela.
Československo talentovaného Načeradského po jeho návratu z Francie v roce 1970 odměnilo bojkotem ze strany oficiálních míst. Byl totiž jednou z uměleckých hvězd uvolněných 60. let, a proto měl během normalizace zákaz veřejně vystavovat a musel se živit jako restaurátor.
Francie ho i v těchto časech podpořila – a to koupí jeho sedmi kreseb do sbírek prestižní galerie moderního umění – Centre national d’art et de culture Georges-Pompidou. Načeradskému se dostalo i další, navíc opakované pocty – CGP jeho díla dvakrát vystavovala.
Slovensko měl Načeradský velmi rád. Základem byly jeho osobní vztahy budované v průběhu základní vojenské služby v Liptovském Mikuláši v roce 1965 (především zrod přátelství se sochařem Jozefem Jankovičem) a také jeho výlet po ateliérech neoficiálních slovenských umělců, který podnikl v době tuhé normalizace v roce 1980.
Druhou kapitolu umělcových vazeb ke Slovensku tvoří jeho samostatné výstavy na Slovensku. Úvodní se uskutečnila v roce 1991 z iniciativy galeristy Miloše Kleibla v Bratislavě, aby s časovým odstupem odstartoval známý publicista a sběratel umění Ivan Melicherčík sérii sedmi výstav v různých galeriích po celém Slovensku. Poslední tři výstavy se konaly až po skonu autora, o to silněji svědčí o pevném vztahu k osobnosti a dílu tohoto malíře jak ze strany I. Melicherčíka, tak i ze strany slovenského publika. Aktuální, v pořadí devátá výstava na Slovensku, se zrodila z iniciativy publicisty, mediálního manažera a popularizátora umění Jakuba Prokeše, který tak přebírá tuto ctihodnou štafetu od svých předchůdců.
Výstava Načeradský v Bratislavě, s podtitulem Ženy • Venuše • Modlivky, se koná v centru hlavního města Slovenska, přímo v jeho srdci na Hlavním náměstí, v galerii Francouzského kulturního institutu. Vznikala dva roky a má několik atraktivních nej: Představí výhradně díla ze slovenských soukromých sbírek a většina z nich bude mít nejen slovenskou, ale i česko-slovenskou výstavní premiéru. Těžiště expozice tvoří snad největší ucelená kolekce Načeradského kreseb ze 60. let, tedy jeho nejoceňovanějšího období. Doplněna bude o několik špičkových olejů z let 2009 až 2012, z nichž nejmenší má metr, největší více než dva metry. Ve výběru pro výstavu je připraveno přes 50 děl. Jsou mezi nimi například i ikonické oleje Kudlanka melancholická a Milostné mlynářky z roku 2009, které se na Slovensku představí poprvé. Ze šedesátých let budou mít zase milovníci a znalci umění možnost vidět několik výstavních premiér, například kresby Děti Apellovy, Architektova milá či Rudý baron a po čase budou mít příležitost opět obdivovat i Načeradského známou metrovou kresbu Kandinsky.
Výstava Načeradský v Bratislavě se koná díky podpoře patnácti soukromých sběratelů a patronát nad ní převzali velvyslanci Francie a Česka na Slovensku. Její motivace, koncept a rozsah budí už nyní velká očekávání na Slovensku i v Česku. Výstava má všechny předpoklady stát se jedním z vrcholů kulturní sezony roku 2023.
Petr Mach, kurátor výstavy.